Téma ekologie a společenské odpovědnosti firem je jako oceán, široké a hluboké. Můžeme se v něm jednoduše ztratit, může nás zahltit svou komplexností a vrátit nás na břeh vyčerpané a zmatené.
Ale naším cílem není se do těchto vod zcela ponořit a nechat se jimi pohltit. Jako firma musíme fungovat, plnit cíle, poslání, vykazovat zisk.
Velké změny přicházejí postupně. Rodí se v mysli a rostou našimi činy. Pokud se i u Vás, ve Vaší firmě, zrodila myšlenka na společenskou odpovědnost, a nejste si ještě zcela jistí, jak a kde ji uchopit, tento článek může být pro Vás. Může být jedním z prvních malých dílků.
Malý dílek ve velké skládačce jménem „Společenská odpovědnost“
Společenská odpovědnost firem je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders. Nazývá se také „trojí odpovědnost“, jelikož do strategie firmy zahrnujete nejen ekonomickou oblast, ale také sociální a environmentální. Jednoduše řečeno, na všech úrovních fungování firmy se snažíte o fér a šetrný přístup k lidem, k planetě, ke zdrojům.
V tomto článku se budeme zabývat hlavně oděvním merchandisingem.
Oděvní průmysl je obrovský byznys, pro který pracuje 75 milionů lidí, a který je druhým největším znečišťovatelem této planety. Má negativní vliv v průběhu celého životního cyklu: od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, i odpady a jejich odstranění.
Díky masivní ekologické revoluci posledních let se většina retailových oděvních firem snaží zabudovat společenskou odpovědnost do svého podnikání a uvádějí odnože svých značek, které označují hesly jako „conscious“, „green“, či „eko“. Často může jít o tzv „greenwashing“, což je forma dezinformace o ekologické prospěšnosti, marketingové mlžení za účelem ošálit zákazníka.
Na druhé straně ale řada značek toto hnutí přijala jako výzvu a poctivě se snaží dále svým podnikáním neškodit a přispět ke zlepšení životního prostředí. A co víc, vznikla a vzniká celá řada značek, které již mají společenskou odpovědnost a ekologii zabudovanou jako DNA ve svém fungování.
A řeč je nejen o fashion retailových značkách, ale i o dodavatelích oděvního merchandisingu, nebo chcete-li, reklamního textilu.
Jaká je aktuální situace v ČR na poli šetrného oděvního merchandisingu?
Oděvní merchandising se vždy ubírá směrem, který udává móda, ať už jde o barvy, střihy, materiály, nebo udržitelnost. Díky těmto tendencím je ekologická móda běžně dostupná v katalozích skladového textilu, a je tomu tak již několik let.
Máme radost hned z několika skutečností.
– Dodavatelé jsou schopni prokázat ekologický původ zboží díky mezinárodním certifikátům.
– Modely jsou často cenově srovnatelné s podobnými položkami konvenčního původu.
– Kvalita materiálů a zpracování je spíše nadprůměrná.
– Dostupnost zboží je výborná.
Výrobu v mimoevropských zemích těžko ohlídáme. Spoléháme se na prokazatelnost původu mezinárodními certifikáty. V mnoha ohledech je transparentnější a šetrnější výroba v Evropských zemích, často přímo lokálně v ČR a na Slovensku.
S lokální výrobou máme bohaté zkušenosti, a tak jen nastíníme její výhody z pohledu společenské odpovědnosti.
– Lokální tkalci a pletaři také dokáží doložit ekologický původ svých surovin formou certifikátů a jejich pracovní podmínky jsou v souladu s českou legislativou.
– Taktéž šicí dílny, dodavatelé aplikací, výšivek a tiskaři.
– Balení lze zvolit ekologicky šetrné.
– Přepravou rozumíme desítky, maximálně stovky kilometrů – minimální uhlíková stopa ve srovnání s leteckou přepravou.
– Celý proces výroby lze kontrolovat a osobně místa, kde naše výrobky vznikají, navštívit.
Certifikáty pomohou
GLOBAL ORGANIC TEXTILE STANDARD (GOTS)
GOTS je jednou z nejdůvěryhodnějších a nejkomplexnějších certifikací v módním průmyslu. Zahrnuje zpracování, výrobu, balení, označování a distribuci všeho textilu vyrobeného z nejméně 70% certifikovaných organických přírodních vláken. Finální výrobek nesmí obsahovat alergenní, karcinogenní či toxické chemické zbytky. Uvádí se i vyšší stupeň certifikace (organický/bio), při kterém musí textilní výrobek obsahovat nejméně 95 % certifikovaných organických přírodních vláken.
Textil musí splňovat určitý soubor ekologických norem a při výrobě se musí dodržovat také sociální kritéria v souladu s Mezinárodní organizací práce. Tato certifikace tedy podporuje zákaz dětské práce, adekvátní výšku mzdy a délku pracovní doby, ochranu před diskriminací atd. Existuje několik různých certifikačních orgánů, které mohou udělit tuto certifikaci, všechny však používají stejné normy.
https://global-standard.org/the-standard.html
OEKO-TEX
OEKO-TEX je organizace, která se zaměřuje na škodlivé látky a zdravotní nezávadnost textilií. Aktuálně nabízí několik certifikátů. Nejznámějším a nejpoužívanějším je certifikát Standard 100, který je zaměřený na zdraví škodlivé chemikálie (jako například těžké kovy, pesticidy, formaldehyd, barviva a jiné látky). Každé vlákno, knoflík a jiné doplňky na textilním výrobku jsou prostřednictvím této certifikace testovány, čímž se výrobek z ekologického hlediska stává neškodným pro člověka.
BLUESIGN
Organizace Bluesign uděluje certifikaci výrobcům textilu, kteří při výrobě dbají na bezpečí lidí a životního prostředí. Zaměřuje se na vše, co dokáže negativně ovlivňovat zdraví pracovníků i spotřebitelů, od odpadních vod po toxicitu barviv. Bluesign tak podporuje výrobce textilu, kteří analyzují svůj výrobní proces a investují do výzkumu a vývoje s cílem snížit svou ekologickou stopu.
Materiál napoví
Přírodní materiály
Konvenční bavlna x Bio / Organická bavlna
Bavlna je surovina náročná na pěstování, proto se v současnosti často používá její geneticky modifikovaná verze, která vyžaduje intenzivní hnojení. Také je náchylná na škůdce, takže se používají toxické postřiky. Lze říci, že se jedná o nejvíce chemizované odvětví zemědělství.
Naproti tomu biobavlna se pěstuje tradičně, bez GMO a škodlivých chemikálií, je až z 80% zavlažována dešťovou vodou, její pěstování přináší také lepší a zdravější život farmářům a nižší uhlíkovou stopu. Střídavé obhospodařování půdy přispívá ke zvyšování její úrodnosti a biodiverzity. Při pěstování biobavlny, která není geneticky modifikována, se používají přírodní hnojiva, takže se předchází znečištění spodní vody a řek.
Ideálními ekologickými materiály jsou len a konopí. V surové podobě mohou působit tvrdě a nepoddajně, a proto je často najdeme ve směsích, ideálně v kombinaci s biobavlnou. Oba materiály jsou velmi trvanlivé a v přírodě zcela rozložitelné.
Polosyntetické materiály
Jde o materiály přírodního původu, které je ale pro získání vláken k výrobě oblečení nejprve nutné upravit. Do této skupiny patří viskóza, modal, rayon (neboli umělé hedvábí), bambusová viskóza a lyocell (známý jako Tencel).
Viskóza, modal a rayon se vyrábějí ze dřeva. Za účelem výroby textilních vláken je každoročně pokáceno obrovské množství stromů a k přeměně tvrdého dřeva na jemnou viskózu je potřeba chemikálií, které škodí jak vodě, tak ovzduší.
Výjimkou je viskóze podobný lyocell prodávaný pod registrovanou značkou Tencel. Oproti klasické viskóze má vylepšené vlastnosti a vyšší trvanlivost. Zdrojem dřeva pro jeho výrobu je především eukalyptus, který rychle roste, není třeba ho zavlažovat, hnojit ani ošetřovat proti škůdcům.
Bambusové vlákno je oblíbené pro svou jemnost a udržitelnost. Během svého rychlého růstu bambus nepotřebuje tolik vody ani chemické pesticidy či hnojiva. Pokud jde o udržitelnost samotného výrobního procesu, je však většina bambusu zpracovávána stejně jako viskóza, tedy chemicky.
Syntetické materiály
Polyester, nylon nebo náhražka vlny akryl jsou materiály, které se nevyskytují v přírodě, ale vyrábí se v továrnách z ropy. Jde tedy o plasty.
Polyester x Recyklovaný polyester
Recyklováný polyester je materiál, který má stejné vlastnosti jako polyester čistý. Velmi dobře se udržuje, je pevný a vysoce odolný. Výroba čistého polyesteru je však vysoce náročná pro naše životní prostředí. Recyklovaný polyester je vyráběn z toho, co již na světe je, a při výrobě má nižší uhlíkovou stopu o 75%, např. také o 50% nižší než při výrobě organické bavlny. Při výrobě se spotřebovává o 90% méně vody a o 70% méně energie.
Velké změny se rodí v mysli. Jak tedy začít uvažovat?
Vzdělejte se.
Nemusíte průzkumu situace věnovat hodiny. Mrkněte na pár videí o udržitelné módě, ekologické módě, přečtěte článek či dva, abyste chápali základní principy udržitelné módy. Lidská mysl funguje úžasně. Uvedete ji do tématu a sama už začne sortovat data a navrhovat scénáře.
Ptejte se.
Dodavatelé udržitelné módy jsou na otázky připraveni. Mají k dispozici certifikáty, jsou schopni popsat dodavatelský řetězec každého produktu. Nebojte se doptávat na férové podmínky pro farmáře a dělníky, způsoby zpracování, barvení či přepravy.
Nejde jen o zajištění šetrných výrobků, jde hlavně o celkový přístup k nákupu a zacházení se zbožím.
– Jednorázové oděvy sloužící pro rozdávání na akcích – jsou opravdu potřeba? Takové výrobky končí nejčastěji v koši, v tom lepším případě. V tom horším případě jsou odhozeny jako nechtěné přímo na akci.
– Nakupujte méně, ale kvalitní výrobky. Dejte si práci a zjistěte si potřeby, velikosti a promyslete počty, které plánujete nakoupit. Dobře sedící kvalitní výrobek nekončí v koši ani na dně skříně.
– Nadčasové výrobky, které nepodléhají módnímu diktátu, vydrží v šatníku také déle.
– Zvažte lokální dodavatele a lokální výrobu.
Slovníček pojmů – společensky odpovědná móda
Charity shop neboli Dobročinné obchody – přijímají a prodávají darované věci. Výtěžky z prodeje pak putují na nejrůznější charitativní projekty.
Eco-friendly – oblečení, které bylo vyrobeno způsobem, který neznečišťuje prostředí.
Fair trade – výroba produktů v zemích třetího světa za férovou mzdu.
Greenwashing – značky uvádějí nepravdivá nebo zavádějící tvrzení o své ekologické politice. To zahrnuje popisování výrobků jako udržitelných jen proto, že obsahují malé množství recyklovaného materiálu.
Recycled – oblečení vyrobené z již použitého materiálu, jako je textil, papír, kov, plast.
Slow fashion – pomalá móda, která je vyrobena z kvalitních materiálů, nepodléhá módním trendům. Jde o protiklad fast fashion, rychloobrátkové nekvalitní módě.
Social responsibility – Společenská odpovědnost – dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders. Nazývá se také „trojí odpovědnost“, jelikož do strategie firmy zahrnujete nejen ekonomickou oblast, ale také sociální a environmentální. Jednoduše řečeno, na všech úrovních fungování firmy se snažíte o fér a šetrný přístup k lidem, k planetě, ke zdrojům.
Sustainable – udržitelná móda, která vzniká v souladu s principy ekonomické, sociální a ekologické udržitelnosti.
Sweatshop – pololegální dílny, kde za nedůstojných podmínek pracují lidé pocházející často z řad sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva. Tyto dílny se nachází nejen v Asii, ale i v Americe a Evropě, zdokumentovány jsou i výskyty v ČR.
Upcycled – oblečení dáte nový život tím, že jej přešijete či jinak upravíte.
Vegan – produkty, při jejichž výrobě nebyl použit žádný materiál živočišného původu, a při jejichž výrobě nebylo nikomu ublíženo.
Zero – waste – Nulový odpad – je označení pro životní styl, který podporuje opětovné využívání všech zdrojů bez tvorby odpadů, jejich skládkování, nebo spalování.